Bláznivý vědec

POKUSY A NÁVODY


STŘÍLENÍ ZE ZKUMAVEK


Vyzkoušíme si chemickou reakci dvou nám dobře známých látek - octa a jedlé sody.


Potřebné chemikálie:
- ocet
- jedlá soda

Ocet je vlastně zředěná a obarvená kyselina octová.
Jedlá soda (pro chemiky hydrogenuhličitan sodný) je bílý prášek, ze kterého se působením kyseliny uvolní plyn oxid uhličitý.
Chemici pro oxid uhličitý používají chemický vzorec CO2 (čteme "cé-ó-dvě").
Tento plyn si dobře pamatujte, budeme se s ním v našich pokusech ještě hojně setkávat. Oxidu uhličitého se ale nemusíte bát - je to bezbarvý plyn, není jedovatý a je například v každé perlivé minerálce nebo v sodovce...

Potřebné pomůcky:
- plastová zkumavka s lehce těsnicí zátkou
- plastová lžička na nabírání sody
- zkumavka nebo jiná malá nádobka na nabrání octa
Pozn.: Kdo nemá zkumavku se zátkou, může použít například tubu od šumivých vitaminových tablet - ale pozor, to už je pořádný kanón...

Potřebné chemikálie - jedlou sodu a ocet - si půjčíme od maminky z kuchyně.
Pozn.: Jedlá soda (s troškou příměsí) se v kuchyni najde také pod názvem "Kypřicí prášek do pečiva"...



Postup:

Do zkumavky nasypeme asi půl čajové lžičky jedlé sody a z druhé, asi do poloviny naplněné zkumavky, přilijeme ocet. Zkumavku se sodou a octem rychle zazátkujeme. Přitom ji držíme otočenou tak, aby její ústí nemířilo na lidi ani na zvířata !

Po nalití octa do zkumavky s jedlou sodou dojde k prudkému uvolňování plynu (oxidu uhličitého), proto i zazátkování zkumavky musí proběhnout rychle - reakce je doopravdy velmi bouřlivá... Vznikající oxid uhličitý působí tlakem na zátku, až ji vystřelí ven ze zkumavky.

Proto je také vhodné dělat tento pokus někdy za hezkého počasí na zahradě, abyste doma nepocákali nábytek a koberce !!!




Rozhodně nikdy nepoužívej skleněné ampulky nebo lahvičky - mohly by se roztříštit a poranit tebe i ostatní !!!

A na  závěr - vždy měj na očích ochranné brýle a na sobě vhodné pracovní oblečení !






CHEMIKOVA ZAHRÁDKA


V tomto pokusu se podíváme, jak rostou dlouhé barevné krystaly. Růst krystalů budeme sledovat po dobu deseti až dvaceti minut.


Potřebné chemikálie:
- vodní sklo
- síran sodný nebo draselný
- síran měďnatý
- síran nikelnatý
- síran kobaltnatý


Vodní sklo je viskózní (hustá) čirá kapalina. Jde o vodný roztok látky, zvané křemičitan sodný.

Síran sodný a další uvedené látky jsou tzv. soli kyseliny sírové. Soli jsou obecně látky, které vzniknou chemickou reakcí kyseliny a zásady - o tom si povíme, až budeme zkoušet kyselost roztoků.
Síran sodný je bílý. Pro nás je důležité, že některé soli jsou barevné - síran měďnatý je modrý, síran nikelnatý je zelený, síran kobaltnatý je temně červený.

Potřebné pomůcky:

- průhledná skleněná nádobka o objemu asi 200-400ml (sklenička)
- plastová lžička na nabírání solí
Pozn.: Použijeme skleničku obyčejnou, nejlépe úplně hladkou, abychom do ní dobře viděli...
Neberte žádnou cennou skleničku (např. sklenku na pití), protože krystaly křemičitanu snadno přirůstají ke skleničce a již se vám nemusí podařit ji řádně vyčistit.

Vyhraďtte si nádobí, které budete používat k chemickým pokusům - už je nepoužívejte na potraviny !!!

Vodní sklo, síran sodný a síran měďnatý (pod názvem modrá skalice) koupíme v drogérii.
S ostaními chemikáliemi bude trošku problém - budete muset poprosit nějakého známého chemika...

Postup:

Nejprve si připravíme 50% roztok vodního skla.
Pozn.: 50% roztok je takový, kdy použijeme 50% ředěné látky a jako zbývající část do 100% doplníme vodu.

Takže do skleničky nalijeme asi jeden díl (50%) vodního skla a stejné množství vody. Tím jsme dostali 50% roztok vodního skla. Roztok lehce promícháme plastovou lžičkou.

Nádobku postavíme na bílý papír, abychom mohli dobře pozorovat barevné krystaly. Lžičku osušíme hadříkem a do roztoku vodního skla nasypeme asi čtvrtinu lžičky požadované soli.
Další soli vsypeme do roztoku na jiná místa.

Když jsme nasypali různé soli, odložíme lžičku a budeme pozorovat růst krystalů.

Pozn.: Roztok ani krystaly již nemícháme, skleničku necháme stát v klidu.

Během několika minut začnou narůstat tyčinkovité shluky krystalů - jsou to směsi krystalů křemičitanů kovů, jejichž soli jsme nasypali do skleničky.



Nepoužívej nádobí, které užíváte doma při vaření a při jídle!!!

A na  závěr - vždy měj na očích ochranné brýle a na sobě vhodné pracovní oblečení !




Když skončíme pokus, musíme po sobě vždy uklidit "pracoviště" a zlikvidovat odpad, který nám po pokusu zůstal.

Vodní sklo vylijeme do umyvadla nebo do záchodové mísy a spláchneme. V každém případě vodní sklo zalijeme dostatečným množstvím vody. Krystaly vysypeme např. do papíru a odevzdáme do nebezpečného odpadu. To ne proto, že by látky byly tak jedovaté, ale je zbytečné zatěžovat životní prostředí odpadními kovy. Rozhodně je nesypeme do umyvadla - v umyvadle by mohly ucpat odpad.
Také nám můžete dát krystaly k likvidaci na našem kroužku (i když sem třeba nechodíte).


A úplně na závěr ještě poznámka: Pokud děláte pokus doma, pracujte tam, kde se nějaká uteklá nečistota snadno setře - např. v kuchyni. Ale než s pokusy začnete, nezapomeňte o nich nejdříve říci mamince nebo tatínkovi...





!!!   Nyní učiníme výjimku a uděláme si dva pokusy, při kterých můžeme ochutnávat a jíst   !!!



NĚCO Z POTRAVINÁŘSKÉ CHEMIE

NEBOLI JAK SE DÁ PODOMÁCKU VYROBIT

LIMONÁDA

Limonády se vyrábí buďto z přírodních surovin nebo chemickou cestou.

Už jste se někdy zamysleli nad tím, z čeho se vlastně skládá limonáda?

- Nejdůležitější složkou každého nápoje je voda.

- Limonády mívají charakteristickou chuť, kterou jim dodává kyselina citrónová.

- Protože kyselina citrónová je moc kyselá (vždyť je to kyselina), upravujeme její chuť vhodným sladidlem. Další složkou limonády je tedy cukr (případěně umělé sladidlo).

- Limonáda voní po ovoci, ze kterého je vyrobena. Důležitou vlastností limonády je tedy její vůně. Přírodní vůni v umělých limonádách nahrazuje vhodná potravinářské esence (to znamená koncentrovaná příchuť, většinou uměle vyrobená).

- Nápoje mají vzhled, který jim dává barva původního ovoce. V umělých limonádách je použito přírodních nebo synteticky vyrobených barviv.

- Některé limonády jsou neperlivé (bez bublinek oxidu uhličitého), jiné jemně perlivé či perlivé obsahují oxid uhličitý.

Nyní si zkusíme vyrobit limonádu podobnou těm, které běžně kupujeme...


Lehce šumivá limonáda

Potřebné chemikálie:
  • kyselina citrónová ... 1,5 g (¼ lžičky)
  • cukr krupice nebo krystal ... 6 g (plná lžička)
  • jedlá soda ... 1 g (¼ lžičky)
  • voda ... 100ml
  • potravinářská esence ... 1-5 kapek
  • potravinářské barvivo ... několik kapek roztoku

Postup:
Nejdříve si odměříme práškové složky - kyselinu citrónovou, cukr a jedlou sodu. Nasypeme je do skleničky o objemu asi 200ml. Na uvedenou směs natočíme přibližně 100ml studené pitné vody (třeba z vodovodu).
Látky se ve vodě začnou ihned rozpouštět a kyselina citrónová spolu s hydrogenuhličitanem sodným (tedy s jedlou sodou) spolu budou ihned reagovat za vzniku plynu - oxidu uhličitého (ten již známe z pokusu "střílení ze zkumavek").
Oxid uhličitý se velmi dobře rozpouští ve studené vodě, takže nám zčásti zůstane v naší limonádě.
Vznikající nápoj lehce zamícháme lžičkou (lehce proto, abychom nevypudili bublinky oxidu uhličitého) a přidáme několik kapek potravinářské esence a pár kapek rozpuštěné potravinářské barvy.

Pozn.: Protože radost z konzumace potravin (tedy i nápojů) podtrhuje i jejich vzhled, obarvíme nápoj vhodnou potravinářskou barvou. Nevěříte, že je barva potravin důležitá? Tak poproste maminku, ať vám uvaří třeba modré knedlíky. Nevím, jestli si pochutnáte, jako na "obyčejných"...

Všechny uvedené látky zakoupíme v prodejnách potravin nebo v drogerii.
A tím je to hotovo...

S množstvím látek je třeba experimentovat…
Pozor - jako v jiných pokusech ani tady neplatí, že čím více všeho, tím lépe !!!

Ještě poznámka k oxidu uhličitému v nápojích.
Oxid uhličitý je důležitou složkou všech šumivých nápojů - minerálek, bublinkových limonád, nápojů typu "cola", piva, šumivého vína atd. Nápojům dodává jemně štiplavou chuť.
V těchto nápojích ale nevzniká z jedlé sody a kyselny citrónové. V kvašených nápojích vzniká procesem kvašení (např. pivo), v přírodních minerálkách *) se ve vodě rozpouští oxid uhličitý z přírodních zdrojů už v podzemí. Ostatní šumivé nápoje jsou uměle syceny oxidem uhličitým z láhví se stlačeným plynem.
Kdyby se vám zdálo, že naše limonáda má odlišnou chuť, než limonády kupované, je to způsobeno jedlou sodou...

Pozn.: *) Přírodní minerálky nejsou ty, které kupujeme v obchodě; přírodní minerálky si můžete natočit jen u přírodních pramenů v lázeňských oblastech (např. Poděbrady). V obchodě prodávané vody pojmenované podle minerálek jsou uměle vyrobené...

My si limonády z přírodních zdrojů - tedy ze skutečných rostlin - vyrobíme jindy.






CHLADICÍ SMĚSI

ČILI JAK SE DOMA VYRÁBÍ

ZMRZLINA


!!!   Jeden z mála pokusů, při kterých můžeme ochutnávat a jíst   !!!

Vyrobíme si chladicí směs, kterou použijeme k vyrobení móóóc dobré zmrzliny...

Potřebné chemikálie (chladicí směs):
- led
- kuchyňská sůl, tedy chlorid sodný (vzorec je NaCl - čteme "en-á-cé-el")

Led v dostatečném množství vyrobíme v mrazáku buďto v nádobkách či v sáčcích na výrobu ledu nebo jednoduše tak, že nalijeme vodu do půllitrové PET láhve od nějaké minerálky apod.
Počítejte, že zamrnutí takového množství vody trvá asi 24 hodin.

CHLADICÍ SMĚS

Chladicí směs vyrobíme tak, že rozdrtíme led na menší kousky, aby nám vznikla ledová tříšť.
Pozn.: Kusy ledu je nejlepší zabalit do nějakého nepotřebného hadru (aby se úlomky ledu nerozlétly po okolí) a roztlouci např. paličkou na maso.

Ledovou tříšť nasypeme do mělké misky, ve které budeme chladit nádobku (hrneček) se zmrzlinou.
Do ledové tříště nasypeme kuchyňskou sůl. Poměr ledu a soli je asi 3:1, tedy na tři díly ledu přidáme jeden díl soli.
Směs rozmícháme nějakým nástrojem (nejlépe vařečkou).

Nyní do chladicí směsi vložíme nádobku s připravenou zmrzlinovou směsí. Vezmeme čistou lžičku nebo vařečku (jinou !) a zmrzlinovou směs budeme míchat, míchat, míchat...

Za chvíli uvidíme, že nám směs začíná houstnout až tuhnout (ta chvíle nastane asi tak za čtvrt hodiny). Takže se vybavte trpělivostí a míchejte a míchejte...
Pokud se vám bude zdát, že směs opravdu nechce tuhnout a v chladicí směsi máte jen zbytky ledu, je třeba doplnit chladicí směs.

Pozn.: Pozor na to, ať si necáknete slanou chladicí směs do zmrzliny nebo ať se nepřehmátnete a nezamícháte jednou vařečkou zároveň chladicí směs a zmrzlinu - vše pak můžete vyhodit...

A pokud vám zmrzlina dosáhne přiměřeně pastovité konzistence - dobrou chuť !


Jiný návod na domácí zmrzlinu:

Jahodová zmrzlina
  • 250g jahod
  • 80g cukru (krupice nebo moučka)
  • sáček moučkového cukru
  • 100ml šlehačky
  • 250g měkkého tvarohu (není nutný)
Jahody lehce rozmixujete s cukrem (aby zůstaly kousky jahod). Můžete přidat i měkký tvaroh - zmrzlina se tím zjemní.
Směs vmícháme do ušlehané šlehačky a vše dáme chladit do chladicí směsi.

Jednoduchá jahodová zmrzlina

Nejrychlejší (a možná nejlepší) je jahodová zmrzlina, kdy smícháte rozmačkané nebo částečně rozmixované jahody s trochou cukru a směs zmrazíte v naší chladicí směsi...


A na  závěr - i při výrobě zmrzliny mějte na očích ochranné brýle a na sobě vhodné pracovní oblečení !
Sůl v oku není nic příjemného a skvrny od jahod nebo od čokolády na novém tričku - no, nevím, nevím...

Dobrou chuť !